
K této fotce mě napadá jedna stará písnička od Samuela Kalety...
Když v bouřích žití znaven, Ty při mě stůj,
přístavem, buď mi hradem, ó Pane můj.
Když loďka žití mého, jen marně hledá cíl,
drž mě pevně rukou svojí, ....
...dál nevím, škoda.
Šla jsem dneska sama (!!) z výtvarného tvoření, kde jsme vyráběly přáníčka, malovaly misky, vyráběli kapsáře - to vše pak budeme prodávat před vánoci a výtěžek půjde na práci dětí v našem sboru. Každých 14 dní do prosince budeme tvořit a tvořit. Jsem tam sama, bez dětí, takže mě to bavit přece musí :-) A cestou z tvoření jsem přemýšlela a fotila a tohle z toho vzešlo.
Žádné komentáře:
Okomentovat